Ještě bych rád uzavřel skončenou kvalifikaci shrnutím našeho působení:
1. Na úvod výhra nad Azerbajdžánem o 54, i když jsem tajne doufal ve větší rozdíl, ale např. Polsko vyhrálo jen o 47 nad tímto soupeřem
2. Štastná výhra o jediný bod nad Černou Horou, která nedodržela dohodu a hrála s vyšším nasazením (Polsko je porazilo o 14, oba týmy stejné nasazení)
3. Přesvědčivá výhra o 35 nad Skotskem (Polsko je porazilo jen o 26)
4. Prohra s Bosnou po vyrovnaném průběhu o 9 bodů, soupeř hrál s vyšším nasazením, ale měl za sebou jedno CT, tak jsem riskoval TIE (tenhle zápas je určitě ponaučením a příště budu takový TIE rozhodně více zvažovat)
5. Prohra se suverénním Tureckem o 20, i když jsme se dlouho drželi v kontaktu. Přesto výsledek lepší, než jsem očekával.
6. Výhra nad Polskem o 17, hráli jsme CT proti normalu a díky tomu jsme urvali překvapivou výhru.
7. Výhra nad Srbskem o 11 po prodloužení. Oba týmy hrály CT z nízké nálady, výsledkem v důsledku oslabených obran byla pořádná přestřelka.
Celkově si myslím, že jsme kvalifikaci odehráli na hranici našich možností, pravděpodobně by nám ani výhra nad Bosnou nezajistila postup, protože Poláci by si v posledním kole nedovolili TIE proti Turecku a rozhodovalo by skore mezi 3 týmy s jednou prohrou a Černý Petr by zbyl nám. Takže jako pozitiva vidím výhry nad Poslkem a Srbskem, negativa prohru s Bosnou a nedodrženou dohodu od Černé Hory.