Přestože jsme tentokrát nebojovali jen se soupeřem, ale i s vlastní špatnou formou, dokázali jsme vyhrát 112:100, přičemž jsme soupeři odskočili v poslední minutě. Minutu do konce jsme vedli ještě jen o pár bodů.
Hráli jsme kolotoč a ukazuje se, jakou roli hraje kondice, protože i v kolotoči Kocourek odehrál přes 37 minut. Nezastavilo nás i zranění Dvořáka, ani vyfaulování Hnízdila. Asi i díky tomu v závěru téměř 3 minuty odehrál Hurda. Zajímavé je vytížení některých dalších hráčů, formy (jeho 9 a nižší ostatních) nejspíše dopomohly k lepší minutáži Antonínovi, který celkem odehrál 23:26, přestože já s ním počítám hlavně na SF, strávil 18:00 na PF a 0:27 na C. Hnízdil odehrál 18:45, z toho 16:10 na SF. Poněkud mě mrzí slabší minutáž Pavlovského, který odehrál 7:41 (SF - 3:54, C - 2:19, PF - 1:28), zřejmě si kolotoč netradičně našel hráče na jiné pozici než SF, kterého se rozhodl méně využívat. A tohle byla ještě jeho nejlepší minutáž v kolotoči, jednou dostal prostor v pevné sestavě. Naopak forma srazila Rázla, který dnes odehrál jen 7:50.
Pro dnešní zápas byla velmi důležitá naše úspěšnost střelby za 3 body, myslím že 16/29 je na NT úroveň hodně dobrá bilance, nejvíce k ní přispěli Kocourek 5/10 a Candra 4/8 a velmi dobře si vedli tradiční podkošoví hráči + SF, kteří dohromady měli bilanci 5/6. Dalšími důležitými faktory byli ztráty - soupeř 14, my 5 a trestné hody - soupeř 19/30, my 8/13. Zaostali jsme na doskoku, ale to byla částečně taky daň taktice. Naštestí faktory, které byly v náš prospěch, tuhle ztrátu eliminovaly.
V dalším zápase naší skupiny si Polsko poradilo s Maďarskem 91:84. Za týden se střetnou vítězové s poraženými a tyhle zápasy můžou již mnohem více napovědět o postupových ambicích jednotlivých týmu, případně již může být i rozhodnuto nebo naopak může být skupina zamotaná a hrálo by se o všechno za 2 týdny v posledním kole.