Kanadu jsem dle očekávání přehráli přesvědčivě 119:76 a celou sezonou jsme prošli bez jediného zaváhání a splnili jsme roli největšího favorita Turnaje útěchy, do které jsme byli již na začátku sezony pasováni. Vyhráli jsme základní část a přes drobné nedostatky nás nic nerozhodilo ani v playoff, často nám cestu usnadnilo to, že soupeři již proti nám nastupovali se zdecimovanou náladou.
Po Turecku jsme se stali teprve druhým týmem, který tento turnaj pro NT vyhrál podruhé. Ještě nikdy ho nevyhrál neevropský tým.
Čeká nás tedy v příští sezoně ME s výhodou domácího prostředí, což z nás dělá jednoho z hlavních uchazečů o titul. Základ týmu by měl zůstat stejný, uvidíme, jestli některou z opor vyřadí pády skillů z důvodu věku. Jedinému Dvořákovi bude již 34, první sezony hrozby přežil s jediným pádem kontroly míče o 2. Tak doufejme, že ještě i příští sezonu udrží kvalitu potřebnou pro NT. Nově budou ohroženi 33 letí - Hnízdil a Candra na guardu. A hned trio ze silného podkošového ročníku - Rázl, Sklenář, Sixt. U všech těchto hráčů je zajištěn trenér se specialitou na veterány, takže snad nám bude stěstěna přát, zejména Hnízdil, Rázl a Sklenář dostávali v této sezoně i předešlých poměrně hodně prostoru na hřišti.