Včera jsme ve vší parádě zvládli další z povinných vítězství, tentokrát doma s Indií 154:69
(76892). Byla to zatím naše nejvyšší výhra v sezóně. Výsledkem je, že po 5. kole jsme poskočili na 1. místo tabulky, asi bychom museli jít hodně do historie, abychom našli, kdy jsme vedli v tabulce Turnaje útěchy, byť třeba v sezóně 30 jsme dokázali celou základní část vyhrát a následně pokračovala i v playoff naše neporazitelnost. Aktuální umístění je ale i trochu shodou okolností, kromě prvního kola s Kanadou jsme měli samé povinné výhry, kde se hrálo jen o skóre. Těžké zápasy v Itálii a doma s Bosnou a Hercegovinou nás čekají v příštích dvou týdnech.
Bez prohry zůstává včetně nás zatím 7 týmů, Izrael a Španělsko nám ale nekonkurují v honbě za pořadatelstvím ME, stejně jako mimoevropské Japonsko a Uruguay. Estonsko a Německo ale našimi soupeři jsou a zrovna los Německa jim dává slušnou naději, že do playoff by mohli jít s bilancí 8-0. Dalších 14 evropských týmu hrajících o pořadatelství má aktuálně bilanci 4-1, byť na ně máme slušný náskok ve skóre, tak někteří s lehčím losem by v případě naší jedné porážky mohli tuto ztrátu smazat.
Ve včerejším zápase je zajímavým faktem, že 3 nejlepší střelci byli hráči z lavičky, byť lavička dostala jen cca o 5 minut méně než základ, jen Branžovský, jediný náš hráč, který zapsal double-double měl větší minutáž díky zranění Weisshaupta, který i tak zapsal za 12 minut slušnou bilanci 6+5+5. Docela slušně si včera vedl Pokus, pro něhož to byl v 29 letech debut v soutěžním zápase po předchozích 3 nominacích do přátelských zápasů. Rovnou dostal prostor v základní pětce a nezklamal, hlavně střelba 5/6 ukazuje, že netrpěl nervozitou.
Last edited by rwystyrk at 10/29/2024 10:47:19 AM