K výběru hráčů a přednosti záchrany. To jsem udělal jen před zápasem s Anglií, ve kterém už šlo prakticky jen o přestiž (pokud se shodneme, že až tak moc nesejde na tom, jestli do další kvalifikace jdeme z 3., 4. nebo 5. koše) a dal jsem přednost záchraně hráče před povoláním hráče, který by byl do zápasu nastaven jako 3.PG/SG a odseděl by celý zápas na lavičce místo Smolníka (což samozřejmě předem nevím, jestli fauly nebo zranění toho hráče pustí do hry).
Obecně k výběru hráčů - pořád hrávají soutěžní zápasy, dokud je šance na postup, ti nejlepší hráči. Proto letos hrávali hráči jako Portavales, Šimák, Vozka, byť už netrénují nebo jen velmi okrajově, stejně tak minulou sezonu hrávali třeba Žáček a Žalud, na které se už letos nedostalo (a to jsou mí vlastní hráči!, takže jejich nestavení připravuji vlastní tým o finance), protože dle mého názoru už se jim nová krev minimálně vyrovnala (a to se asi shodneme, že když mám 2 aktuálně rovnocenné hráče, že je lepší použít toho perspektivnějšího). Uvidíme, jak to bude příští sezonu, ale třeba Vozka nebo Holub mají reálnou šanci pořád v týmu být, byť už netrénují, ale kvalitou zatím asi nebudeme mít dostatek lepších hráčů, abych je mohl nechat stranou.
K taktikám jen zopakuji již to, co jsem dříve napsal. V obraně vidím osobku s týmem na to postaveným jako nejlepší variantu, pokud nechceme hrát na "trefování" taktiky soupeře, to je můj základní princip nebýt závislý na tom, co zahraje soupeř. Samozřejmě v některých specifických případech můžeme uvažovat o tom, že soupeře, který je pořád ještě kvalitou kádru o třídu výše se budeme snažit trefovat, tak jak tomu bylo proti Španělsku.
V útoku zatím náš tým není připraven tak, abychom podkošový nebo vnější útok mohli hrát opravdu efektivně, i když ta doba se blíží, až budou hráči dotrénovaní, tak vnější útok bychom měli být schopni zahrát. K podkošovému útoku potřebujeme aspoň jednoho silného hráče k Hánovi. Je to dáno mým stylem výchovy těch hráčů, samozřejmě lze vychovat hráče tak, aby pro specifickou taktiku byl použitelný třeba ve 22, ale většinou se tím dožene k potenciálu a nemá další prostor pro růst v dalších letech, přitom minimálně do 25 let (možná i déle, to prověří čas) lze hráče velmi efektivně trénovat, takže naši nejlepší hráči by měli být cca. v 25 použitelní prakticky do všech taktik, místo toho, aby se jejich vývoj zastavil ve 22 a byli jednoúčeloví.